|
|
Dotační možnosti a studie proveditelnosti přestavby vybraného objektu
Kučerová, Ivana
Bakalářská práce řeší přínos rekonstrukce nevyužívaného objektu v obci Radiměř prostřednictvím dotačních titulů. V práci jsou popsány základní principy a rozdělení dotací, podmínky pro získání finanční podpory pro vybrané tituly a následně jejich komparace a pozitivní dopady na život v obci. Tyto tituly byly vybrány s ohledem na složení obyvatelstva obce a na původní záměr rekonstrukce objektu obce. Praktická část práce obsahuje stručnou studii proveditelnosti, u které je v závěru zhodnocena její realizovatelnost a přínosy pro obec.
|
|
| |
|
| |
|
|
Bariéry ve vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit očima jejich rodičů
Tichá, Kateřina ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá žáky ze sociálně vyloučených lokalit a jejich vzděláváním. Teoretická část definuje pojem sociálně vyloučená lokalita a zabývá se výraznými znaky, které ovlivňují život osob zde žijících. Dále je charakterizována romská menšina, která je často se sociálním vyloučením spojována, a bohužel je i nadále v sociálně vyloučených lokalitách četně zastoupena. Hlavním tématem je sociálně znevýhodněný žák, zohledněny jsou jeho potřeby a současné možnosti vzdělávání. Romským dětem a žákům je opět věnována zvláštní pozornost s ohledem na kulturní a etnická specifika. Praktická část je zpracována v podobě 12 případových studií, které popisují jednotlivé rodiny ze sociálně vyloučených lokalit a jejich přístup ke vzdělávání dětí. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo identifikovat bariéry, které z pohledu rodičů ovlivňují vzdělávání jejich dětí. Dílčí cíle se zaměřují na další okolnosti, které mohou rodiny v přístupu ke škole omezovat v souvislosti s jejich sociální situací. Výsledky výzkumného šetření poukazují na úzké propojení mezi nepříznivou sociální situací rodiny, kdy tyto okolnosti mají negativní dopad na školní vzdělávání dítěte. Sami rodiče právě tyto bariéry vnímají jako nejvýraznější. KLÍČOVÁ SLOVA Sociálně vyloučené lokality, romská menšina, sociálně znevýhodněný žák, povinná...
|
|
|
Sociální práce v kontextu brzkého zakládání rodin v sociálně vyloučených lokalitách
SEDLÁČKOVÁ, Marie
Tato práce se zabývá brzkým zakládáním rodin v sociálně vyloučených lokalitách. V první části práce je teoretický základ, kde jsou popsány základní pojmy a rozlišeny důležité faktory sociálního vyloučení. Druhá, empirická část, uvádí zpracované výsledky, které jsou pro snazší orientaci rozčleněny do 4 chronologicky po sobě jdoucích kapitol, které kopírují sled událostí bezprostředně spojených s brzkým rodičovstvím. Bylo zde užito trojstupňového kódování, otevřeného, axiálního a selektivního. Cílem práce bylo zjistit, jaké důvody mají dospívající dívky žijící v sociálně vyloučených lokalitách k brzkému založení rodiny, sumarizovat možnosti prevence vzniku sociálně nežádoucích jevů a identifikovat klíčové zdroje podpory při zvládání péče o dítě. Nosným výsledkem provedeného výzkumu je zjištění, že nejdůležitější vliv na okolnosti týkající se brzkého těhotenství má bezpochyby rodina a její vzor. Rodina a partner matky jsou pak klíčovými zdroji, ze kterých mohou mladé prvorodičky čerpat. Prevencí sociálně nežádoucích jevů je přiměřená a odpovídající sexuální výchova nezletilých dívek a chlapců. Protektivním faktorem lze považovat i vyšší vzdělání. Nejdůležitější podpora mladé rodiny však nespočívá v množství a kvalitě intervencí sociálních pracovníků, ale v rodině, odkud mladí rodiče pocházejí. Ta se stará o mezigenerační přenos schopností a dovedností pečovat o dítě a nemalou měrou se angažuje též v přímé péči. Rodina je tedy na jedné straně vzorem, kvůli kterému se v sociálně vyloučených lokalitách můžeme setkat s vyšší porodností u dospívajících dívek, na druhé straně ji lze považovat za nejcennější pramen podpory těmto dívkám. Současný stav lze tedy považovat za cyklicky uzavřený a řešení je tak stejně nejisté, jak je pozorujeme u bludného kruhu celého sociálního vyloučení.
|
|
|
Souvislost mezi sociálním prostředím a konvertitou k extremismu
Mikšíková, Renata ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou extremismu, sociálně vyloučených lokalit a případného vlivu tohoto prostředí na konvertitu jedince k extremismu. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se soustřeďuje na extremismus a jeho rozdělení, na vliv extremismu v oblasti kriminality a na sociálně vyloučené lokality, jejich specifikaci a problémy. Z psychologického hlediska je popsána možná deprivace u dětí, které v těchto lokalitách vyrůstají. Dále je zmíněno právní ukotvení sociálního začleňování a specifikace kriminality a trestních činů v těchto lokalitách. Blíže se věnuje Ústeckému kraji a problematice sociálního vyloučení. Praktická část obsahuje empirický výzkum členů a sympatizantů s některou z extremistických stran či hnutí. Otázky řízeného rozhovoru jsou zaměřeny na lokality, kde vyrůstali, jejich rodinné poměry a celkový vliv prostředí, které je obklopovalo, na formování jejich postojů a názorů.
|
|
|
Vzdělávání mládeže ze sociálně vyloučených romských lokalit v Brně
Gelová, Anna
Diplomová práce se zabývá posouzením vzdělávání mládeže ze sociálně vyloučených romských lokalit v Brně. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy a dokumenty související s danou problematikou, je zde nastíněna situace Romů v České republice, jejich kulturní rozdílnost oproti majoritní společnosti a představena problematika vzdělávání romských dětí. V rámci praktické části bylo na brněnských základních školách, kde romské děti studují, provedeno dotazníkové šetření a semi-strukturované rozhovory. Ze získaných výsledků byly zpracovány závěry a navrhnuta opatření ke zlepšení stávající situace.
|
|
|
Důležitost a význam faktorů podílejících se na vzniku sociálně vyloučených lokalit ve městě Kostelec nad Orlicí
KALIŠOVÁ, Gabriela
Práce se zabývá charakteristikou základních faktorů, které se významně podílejí na problémových a sociálně vyloučených lokalit, které se nachází v správním obvodu města Kostelec nad Orlicí. Popisná část definuje proces vzniku sociálního vyloučení, obecně vystihuje sociálně vyloučenou lokalitu a sociální práci v ní. Dále se věnuje jednotlivým faktorům, které ovlivňují vznik rizikových a sociálně vyloučených lokalit ve městě Kostelec nad Orlicí. Empirická část zjišťuje současný stav a kvalitu jednotlivých faktorů, které se podílejí na vzniku problémových a sociálně vyloučených lokalit.
|
|
|
Romské rodiny žijící v sociálně vyloučené lokalitě Volary
KOŽKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce zjišťuje sociální situaci obyvatel sociálně vyloučené lokality Volary. Teoretická část je věnována problematice sociálního vyloučení, Romům jako sociálně vyloučené skupině, sociálně vyloučeným lokalitám, jejich vzniku a sociální situaci jejích obyvatel. Sociální situace obyvatel sociálně vyloučených lokalit je hodnocena pomocí kritérií, kterými jsou bydlení, vzdělání, zaměstnanost, finance a zdraví. Dále jsou v teoretické části popsána specifika romské rodiny. Praktická část obsahuje kasuistiky respondentů, které byly získány strukturovanými rozhovory rozdělenými do 4 tazatelských okruhů, podle nichž jsou i vyhodnoceny. Výsledky výzkumu jsou dále srovnávány s poznatky autorů v použité literatuře.
|
|
|
Chudoba a sociální vyloučení: etická výzva české společnosti
KOLÁŘOVÁ, Lucie
Práce se věnuje úloze státu a společnosti v přístupu k chudobě a sociálnímu vyloučení. V úvodní části práce charakterizuje fenomén chudoby a sociálního vyloučení a zabývá se otázkou vnímání chudoby společností. Zaměřuje se na koncept kultury chudoby, pozornost je věnována potřebnosti solidarity, sociální spravedlnosti a sociálnímu státu. V další části se práce zabývá mírou chudoby a sociálního vyloučení v České republice, a možnostmi záchranné sociální sítě v ČR. Popisuje konkrétní projevy sociálního vyloučení a chudoby v české společnosti, především v oblasti bydlení, uplatnění na trhu práce a destruktivního zadlužování. Objasňuje situaci Romů jako nejvíce postižené skupiny obyvatel. Stávající situace v České republice ukazuje, že přístup společnosti k chudobě jako k osobnímu nedostatku a selhání, blokuje vzájemnou solidaritu a generuje strategie spojené s represí, které rezignují na pochopení příčin. Proto nemohou být dostatečně efektivní. Společnost by měla problémy chudoby reflektovat, promýšlet a účinně je řešit. Inspiraci lze nalézt v křesťanské etice a jejím pojetí lidské důstojnosti.
|
host ::
RSS.